Přejít k obsahu webu

Švestkové crumble

Chtěla bych se s vámi podělit o superrychlý a superjednoduchý recept na moji nejoblíbenější snídani babího léta. Miluju švestky, naprosto bezmezně. A při těch přicházejících studených ránech jsem ještě více uchvácená z toho, co švestky dokážou, když je ohřejete. Respektive když je hodíte do trouby. Pustí ten nejúžasnější a nejpravdivější ovocný sirup, jaký si můžete přát. A tak si opakovaně spálíte jazyk, poněvadž se toho nemůžete nasytit.
Sednout si s horkou miskou tohohle švestkového potěšení k čekankové kávě se špaldovým mlékem a maminčinu jablečnému štrůdlu…
Rána nemohou být krásnější.
INGREDIENCE:
  • velká hrst napůlených a vypeckovaných švestek
  • půlka jablíčka nakrájená na plátky
  • 3 lžíce šťávy z pomeranče (není nutné)
  • lžička třtinového cukru
  • lžíce kokosového oleje
  • lžíce ovesných vloček
  • lžíce sušeného kokosu
  • pár lístků čerstvé meduňky
POSTUP:
  1. Naskládáme do zapékací mističky vrstvu švestek, na to vrstvu plátků jablek a opakujeme, dokud nám ovoce nedojde.
  2. Vedle si v hrnečku připravíme drobenku ze lžíce kokosového oleje, ovesných vloček a kokosu. Podle potřeby přimícháme trochu třtinového cukru, ale nepřislazujeme moc, přecijenom švestky pustí po upečení super-sladkou šťávu.
  3. Ovoce v misce posypeme vytvořenou drobenkou a dáme do předehřáté trouby péci na 200°C asi 15 minut.
  4. Servírujeme teplé s natrhanými lístky meduňky. ♥

Rebarborový koláč s tofu

Ruce mi teď voní od kardamomu a rebarbory. Jak já mám tuhle kombinaci vůní/chutí rád. A i když zrovna tenhle koláč není úplně podle pravidel zdravého papání, recept přikládám, jelikož je to asi jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy upekla. ♥ A vůbec mi nevadilo, že je z cukru a mouky a rebarbora v žaludku pěkně zakvasí, snědla jsem ho prostě hned a skoro celej sama 😀
Těsto:
2 a 1/3 hrnku hladké mouky
1/3 hrnku kukuřičného škrobu
1 lžička soli
2/3 hrnku slunečnicového oleje
6 lžic pohankového mléka
(domácí mléko rychlorecept:
voda & pohanka v poměru 1 : 4, nechat alespoň
2 hodiny nasát, poté rozmixovat a přecedit)
Tvaroh:
1 cihlička tofu natural
voda (cca 1/2 hrnku)
1/2 lžičky vanilkového extraktu
Ňamka:
4 hrnky rebarbory (nakrájené na kousky asi 2 cm)
2/3 hrnku třtinového cukru
1 lžička vanilkového extraktu
2/3 lžičky kardamomu
citrón
Postup:
  • Nakrájenou rebarboru (4 hrnky jsou cca šest stonků) smícháme s cukrem, vanilkou a kardamomem.
  • Smícháme mouku, škrob a sůl v jedné a slunečnicový olej a mléko v druhé míse a poté slejeme dohromady.
  • Z těsta vytvoříme dvě hroudy (jedna bude na „mističku“ a druhá na „pokličku“ :D, takže těsto rozdělíme na jednu a dvě třetiny) a vyválíme do kulata.
  • Větší kulato vložíme do pečící formy (vymazaná-vysypaná nebo s pečícím papírem).
  • Tvaroh vytvoříme tím, že rozmixujeme tofu a vanilku ve vodě (té jsem dávala tolik, aby to mělo konzistenci tekutějšího tvarohu, přisypala jsem ještě trošku kokosového mléka v prášku) a poté nalejeme do onoho většího kulata.
  • Na „tvaroh“ nasypeme rebarboru.
  • Á nakonec nakrájíme menší placku z těsta na proužky a „zaklopíme“ rebarboru:)
Pečeme na 200°C 30 minut a pak na 180°C dalších asi 50 minut, dokud nezačne rebarbora marmeládovatět a bublat.
A pak vyndáme, nestihneme vychladit a sníme! ♥
 

Seitan á la houbový guláš

1. pšeničný lepek smícháme s vodou, kydnem někam na stůl a necháme deset minut vegetit. pak nakrájíme na kousky. (nebo koupíme hotovej seitan > první část odpadá, já si ale radši dělám seitan*** sama doma 🙂 )
2. hodíme na pánev spousta červený cibule (ne vcelku) a ty seitanový kousky a smažíme. když cibule vypadá, že toho má dost, přidáme houby
3. zalejeme zeleninovým vývarem, nebo vodou s kostkou bujónu a přidáme: česnek, pepř+sůl, kmín, spoooousta červený papriky (vysypala se mi tam omylem kořenka), ještě sójovku, majoránku a možná chilli
4. vaříme cca půl hoďky pod pokličkou a pak zahustíme
(to si rozmícháš ve troše studené vody mouku, aby se nezdrcla, z omáčky na pánvi vyndáš všechno na talíř a pomalu tu vodnatou mouku přilejváš při míchání do omáčky. a pak tam zase naházíš ty věci, co tam předtim byly.)
5. fertig! všem vám danke danke a můžete papat
*** pokud někdo neví, co je to ten seitan, tak je to veganská náhražka masa.
Jak konzistencí, tak poté i chutí, když umíte dobře kořenit 🙂 Nejraději kupuji seitan fix, což je takový bílý prášek (samotný pšeničný lepek) který po smíchání 1:1 s vodou změníme na hmotu, se kterou po nakrájení nakládáme jako s masem:) V takových těch zdravých potravinách (či jak tomu říci) seženete už i seitan hotový, ale je podstatně dražší a přecijen- už z něj neuděláte třeba „masové“ kuličky, nebo karbanátek, kdežto doma můžete tvořit :))
A pokud je někdo ještě větší kutil, můžete si vypreparovat i onen pšeničný lepek doma!

Je a bude líp

Tak jo. Je pošmourný deštivý podvečer, muž zmizel na kole, psík spí a ten druhý je na dovolené u kamarádky. Zůstala jsem tu sama já a tahle obrazovka, do které bych měla vehementně civět a učit se dějiny ilustrace. Když já mám poslední dny dosti psavou náladu (což jste si asi všimli) a taky pocit, že bych si všechny ty své sociální sítě kolem a koukolem měla trochu oprášit a protřídit. Tyhle chvilkové uklízecí nálady velmi ráda využívám i v reálném životě a v tom internetovém to stojí ještě trochu míň námahy.

Jak příhodné, že vždy s koncem školního roku se mi v hlavě kupí takových nových nápadů, kreativních projektů, myšlenek, pochopení. Proč to musí jít ruku v ruce s oněmi prezentacemi s obrázky od Mánesů a Pacovské?!

Zkoušky tady v Grenoblu už mám za sebou a teď mě čekají ty Plzeňské, na pár dní se tak chtě nechtě objevím zas v těch milých Čechách a jak o tom tak poslední večery (když je ten milý na tom kole) přemítám, těším se a těším se víc i na tu brzkou i vzdálenou budoucnost, kterou v Čechách očekávám. Překvapení? Chtěla jsem tu totiž zůstat. Zůstat v tomhle vybájeném městě, kde člověk na kole má přednost před auty, autobusy, kočárky s miminy i spěchajícími businessmany. V tomhle městě, které ostrou hranicí končí a za ním začínají hluboké lesy. Ve městě, kde na horizontu každé ulice vidíte jinak tvarovanou siluetu hory. Ty na severu jsou stále zasněžené a jistě to vydrží až do prvních vloček. Budu pokračovat… Chtěla jsem zůstat ve městě, kde si na trhu koupíte 5 barev čekanky a 7 druhů artyčoku, místní jablka i mandle, kde sojový jogurt je levnější, než kravský, kde jeden park přechází v druhý a lidé tam na dekách doopravdy usínají a ti, co zrovna nespí, tak si jdou po práci zaběhat. Ve městě, kde máte na každém rohu komunitní zahrádku a z odpadu třídíte úplně vše. Ve městě, které když na chvíli opustím, vracím se se slzami v očích a připadám si doma. Jak je možné někde takhle rychle najít svoje místo?

Po víc než 2 letech můžu prohlásit, že se poslední půl rok zase každé ráno budím s úsměvem. Odešly mé deprese. Užívám si každé ranní protažení, nebo procházku se psem, každý hrnek čaje, uzobávání cizí snídaně. Ze školy jsem se vždycky vrátila plná síly do další tvorby a večer jsem měla pocit, že to byl správně prožitý den. Mám pořád co dělat – tvořit do jedné, do druhé školy, učit se jazyk, psát články, tvořit pro sebe a obchůdek, sebevzdělávat se, plnohodnotně se věnovat milému i medvědům a přesto mám pocit, že tak polovinu prožitého času tady jsem venku. Na tom vlhkém vzduchu, na větru, na slunci, v prachu, ve vůni rozkvétajícího, v blátě na stezkách…

Že ten život zase dává smysl.

A tak jsem ty své pěkné stavy pochopitelně svedla na tohle pěkný místo a byla rozhodnutá tu zapustit kořeny. Najít si starý domeček, u kterého zahrada nemá plot a ráno bych s děckama sedávala na zápraží a pila kakao. A čím víc reálně jsem to viděla, tím víc se mi začalo stýskat po té české vychytralosti chytrosti, šikovných poctivých ručičkách… Po tom, že v Čechách dohlédneš z jedné strany země na druhou a i po tý naší bolavý historii. Tady jsou všichni nějací podezřele demokratický, feministický a sociální. A já jsem si uvědomila, že to vůbec životu nepotřebuji  a že půjdu bydlet tam, kde třeba stále přetrvávají předsudky, strach z nového a právě pro to! Nakonec si budu připadat stejně svobodná tady i tam. Ale v Grenoblu mě nepotřebují. Tady to funguje. Ohnivá duše tu nemá proč jiskřit. A to, co jsem Čechám vzala, či mi samy daly, to jim snad obratem vrátím a doufám, že i o trochu víc.

A tak se těším zpátky na starou Kovárnu, v té zapomenuté části Prahy,  a pak i třeba jednou na takový starý domeček, u kterého zahrada nemá plot… Čím víc se svět kolem nás přibližuje a zmenšuje, všude jsme doma a všechno je snadné, tím víc si uvědomuji, jak to není žádná odvaha – utéct tam, kde je to ideální. Ten ideál totiž vytvořil již někdo dávno přede mnou a na mě tak nezbyla žádná ta sranda.

Jednoduše a zdravě: Nákupní seznam

Jíst zdravě je pro mě jedna z priorit a podstatná součást mého životního stylu, proto bych se chtěla podělit o seznam potravin, které ve zdravé veganské kuchyni nesmějí chybět.
Vařím ráda a pořád. Je to pro mě způsob jak spočinout, meditace, lék pro duši i tělo, způsob jak dát lidem najevo, že je mám ráda a možnost, jak se kreativně realizovat. Vařit a jíst mě učí být trpělivá, přesná a vědět co chci.
Dost lidí si ale myslí, že vařit zdravě je těžké, pokud má člověk omezený rozpočet. Já zažila obojí (jak neomezené možnosti ve vaření, kdy jsem si mohla kupovat kokosová mléka, různé druhy olejů, exotické ovoce a spousty sušených srandiček, tak když bydlím sama, počítám vše na korunku přesně, kupuju jen základní zeleninu a ovoce za odměnu, na dobroty si dělám pořadník a každý týden sčítám, kolik jsem utratila, abych věděla své možnosti do dalšího týdne) a musím říct, že s omezeným rozpočtem je to mnohem větší „sranda“.
A já se prostě zdraví na úkor ceny (mýtus!!) vzdát nedokážu, proto jsem si hrála a sestavila tenhle seznam, který zaručí, že budete jíst zdravě a přesto neutratíte všechny své úspory za jídlo 🙂 Důležité je taktéž nekupovat polotovary, věřte že vše se dá vytvořit doma a za mnohem lepší kvality a méňě peněz. (Když půjdeme úplně dopodrobna, můžete si doma vyrobit i tofu nebo majonézu, jogurt nebo smetanu, na vše bych chtěla postupně přidat recepty…)
img_20180606_125638835.jpg

ZELENINA & OVOCE

Zeleninu nejraději kupuju na trzích, je čerstvá, voňavá (což je pro mě moc důležité), saláty z Kauflandu vždy smrdí hrozně chemicky a to přece nechceme ani čuchat ani jíst! A cena je velmi podobná zelenině z supermarketů. (Kvalita naprosto nesrovnatelná!) Kdo ochutná rajčata z vlastního pěstění, nebo alespoň z trhu, ty z Lidlu už si nikdy nekoupí. Podle všemožných tabulek nám ovoce a zelenina rok od roku ztrácí procenta vitamínů a minerálů, které měla dříve a tak vlastně, pokud chceme dostat do sebe to, co mohly naše babičky, musíme sníst o kvanta víc. Na což nikdo nemá moc kapacitu a proč taky. Proč se cpát prázdnou zelenou hmotou, když si můžu pořídit na pohled třeba nedokonalejší, ale rozhodně hodnotnější kapustu, u které vím, že není „dutá“. Kupujeme tolik věcí a stovky nám z peněženky létají, aniž bychom si toho všimli a pak u jedné cukety přemýšlíme, zda-li nám ta zdravá, ale o dvě koruny dražší za to stojí. Jako vážně?
Je pravda, že chodit v přesnou hodinu každý týden na trh a nemoci si ve čtvrtek v 10 večer usmyslet, že potřebuju nutně lilek a skočit si pro něj, je v dnešním způsobu žití kolem, trochu „nepraktické“, ale člověk si z toho rychle udělá rituál, těší se, až v sobotu ráno vyskočí z postele, vezme plátěnky a psa a vyrazí na trh. Těší se na úsměvy prodavačů, s každým si trochu popovídá, třeba se seznámí i s jinými zajímavými lidmi, kdo ví… Každopádně většinou je takhle strávené dopoledne mnohem hodnotnější, co se týče péče o naši mysl, než to strávené u notebooku v posteli.
A už k tomu seznamu, že…
  • špenát
  • kapusta
  • rukola
  • salát (nejraději mám dubáček)
  • brokolice
  • květák (zrovna ten já skoro nekupuju, jde o osobní preference, inu- levný a zdravý je 🙂 )
  • cuketa (nebo lilek, ten já raději)
  • brambory – ráda kupuji i batáty, mají lepší výživovou hodnotu. tento rok jsem si je poprvé vypěstovala na zahradě..
  • mrkev
  • řepa (jak kořen, tak nať)
  • zelené fazolky
  • jablka
  • sezónní ovoce (jahody, meruňky, švestky, broskve, třešně)
  • banány (k nim jsem lehce skeptická, co se ekologie týče, ale jednou za čas je do košíku šoupnu)
  • citrón (kupuji vždy bez chemického postřiku)
  • jahody/borůvky/ostřužiny/maliny
(ty lesní plody: většinou bývají velmi drahé, ale v Makru, nebo v některých dalších velkých supermarketech se dá koupit tohle pidi ovoce zmražené v pytlích a za pěkné ceny. A do smoothie, nebo do koláčů se rozhodně hodí, alespoň pro barvu a chuť. A když si ho vypěstujeme sami, ještě nás obšťastní svým neskonalým prospěchem pro naše tělo!)
  • 2 sezónní potraviny (dýně, rajčata, chřest, melouny…)

TUKY

Tuků dokážu za den spořádat opravdu velké množství, nejvíc tomu vděčím díky extra panenskému (tj. první lisování, za studena- nejvýživnější) olivovému oleji, který si dávám snad úplně do všeho. Zbožňuji jeho chuť na čerstvě upečeném natrhaném chlebu, miluju narychlo osmaženou zeleninu (růžičková kapusta (předem předdělaná na páře), mrkev, celer, špenát) skoro „topící se“ v oliváči. Nebo vždy na podzim ujíždím na vlašákách v medu… ♥ Každý si musí sám na sobě vyzkoušet, kolik tuků ve stravě mu vyhovuje, někteří lidé jsou vyloženě sacharidoví, některým funguje lépe tělo, když jedí více tuků. Není každý tuk špatný tuk. (Ale to už jistě každý ví.)
  • 1 olej na dochucení- extra panenský (nejlépe olivový, nebo sezamový, podle toho, jakou máte raději kuchyni, olivový je lepší pro evropská jídla, sezamový zase pro asijská…)
  • 1 olej na smažení (nejlépe kokosový, nebo slunečnicový, hlavně ne řepkový, prosím!)
  • avokádo (nekupuji, vydumpsteřím si z popelnice, je velmi neekologické)
  • oříšky (vlašské, lískáče, kešu, mandle, nejlépe ty, co nenacestovaly na náš talíř velkou vzdálenost- mandle francouzské, vlašáky české…)
  • semínka (slunečnicová, sezamová, lněná)
  • a pro vegany ještě skvělý lněný olej (nejlepší zdroj omega-3, prevence bolavých kloubů)
  • olivy

OBILNINY & LUŠTĚNINY

Tyto potraviny vydrží dlouho a proto je lepší je kupovat po velkých baleních. Pomůžete jak svojí peněžence, tak životnímu prostředí. Velká balení rýže kupuji v Praze v Sapě, pro ostatní suroviny je dobré se buď dělit u velkého balení s rodinou, nebo s kamarády (koupit 20 kg cizrny a ono si to těch 5 lidí vpohodě rozdá- cena je nesrovnatelná a ten látkový pytel se dá použít na další věci:) ), nebo kupovat v bezobalových obchodech (pytlici.cz, bezobalu.org…)
  • rýže (jednoznačně číslo 1 pro mě! Můžeme ji dělat jak nasladko, naslano, má tisíce úžasných druhů a když to není klasická bílá parboiled, má i skvělé nutriční hodnoty. Jasmínová (thajská), basmati (indická), červená, sushi, černá (indiánská)… Je lepší kupovat tu se slupičkou… Já mám nejčastěji doma červenou a jasmínovou nebo basmati, jednou za čas sushi.)
  • jáhly (též jak nasladko, tak slaná verze je cool. Používám ji jako přílohu k patizónovým řízkům, celerovým řízkům se špenátem, místo kuskusu (jáhly mají lepší výživové hodnoty), dělám jáhlové nepečené koláče a ráno mám radši jáhlovou než ovesnou kaši) – v zimě ochlazuje
  • pohanka (skvělá výživová hodnota, byť mi chuťově uplně nejede. zahušťuji tím aspoň polívky 🙂 )
  • rýžové nudle/rýžové vločky (první je nezaměnitelné do východoasijských jídel, do polívek i k woku.. a rýžové vločky používám do kaše. Obojí mívá většinou velmi milé složení (čímž myslím pouze rýžovou mouku).)
  • ovesné vločky
  • quinoa (komplexní spektrum aminokyselin)
  • čočka (opět více druhů, nekonečně využití: červená, žlutá, hnědá. Nejlépe stravitelná je ta první. Když se vám omrzí v klasické podobě (tedy něco jako kaše), ze žluté a červené se dají dělat božské omelety!)
  • cizrna
  • jakékoliv fazole
  • žlutý hrách

NA DOCHUCENÍ

  • petržel (jak kořen tak nať)
  • jarní cibulka
  • sušená rajčata (nejraději kupuji ty bez oleje, cenově to vyjde mnohem lépe a dá se s nimi lépe pracovat. každopádně kdykoliv je budete potřebovat nasáklá olejem, můžete je hodit na chvíli do hrníčku s nějakým olejem, co máte doma- zaručíte si, že olej nebude řepkový, nebo nějaká jiná šílenost a zároveň je to pořád cenově mnohem výhodnější:) moje maminka kupuje sušená rajčata nadrcená a sype to do jídla normálně jako koření, což by s těmi v oleji samozřejmě nešlo)
  • sůl & černý pepř
  • chilli (jak čerstvé, sušené, celé, drcené, kousky… Pro jemnější povahy doporučuji kayenský pepř)
  • kurkuma (úžasný a zdravý dar přírody, základ kari)
  • koriandr (nejlépe čerstvý)
  • bazalka (nejlépe čerstvá)
  • jablečný ocet (pouze raw)
  • kvalitní sojová omáčka (nejlépe tamari, nebo yamasa- hlídejte si složení!)
  • kmín (mně chutná více ten římský)
  • med (kvalitní od včelaře, u kterého víte, jak se o včeličky stará a že je nedokrmuje cukrem- takový med je jak eticky nevhodný, tak postrádá důležité látky, díky kterým je med léčivý)
  • a samozřejmě jakékoliv oblíbené preference 🙂 (za mě lahůdkové droždí, černá sůl, řasa nori)

VÝJIMKY V PYTLÍCÍCH, SKLENICÍCH A KONZERVÁCH

  • kokosové mléko (když na něj zbydou peníze, je to úžasný pomocník jak v asijské kuchyni, tak při přípravě veganského sladkého)
  • rajčatový protlak (když není sezóna rajčat a také je to skvělé dochucovadlo omáček, polívek a já si ten protlak ředím vodou, když mám chuť na rajčatový džus 😀 Koukejte na složení. Samozřejmě jen rajčata, sůl (a voda) je to, co chcete.)
  • cizrna – a to z důvodu té vody, ve které cizrna plave 🙂 (o tom samostatný článek)
  • tofu (za mě nejlepší dělá Luther)
  • rostlinné mléko (já si vyrábím domácí: kokosovo-ovesné, makové nebo mandlové, ale naprosto miluju špaldové z dm a vždy mám doma jedno sojové v krabici. Domácí mléka jsou sice levnější, ale rychleji se kazí, tudíž pro človíčky, kteří se stravují sami, je lepší koupit krabici a používat ji celý týden, než každé ráno mixovat trošku vloček, abych měl půl hrnku ovesného mléka do kafe.)
  • čokoláda ♥
  • mouka (sojová nebo cizrnová na zahuštění polévek a slepení karbanátků, špaldová a rýžová na zdravé pečení)
  • celozrnný chléb
  • tahini (pokud si nemůžete vyrobit vlastní)

+

Samozřejmě je každého styl vaření a preference, tudíž tohle je seznam, který naprosto postačí mně, proto bych ještě přidala tyto dvě suroviny, které používám, ale naprosto vám je nemohu nutit. Jsou to věci, které mi za těch pár let, co trávím u sporáku, velmi pomohly a ulehčily práci 🙂
  • psyllium (používám do pečení, udělá houstičky i z bezlepkové mouky krásně nadýchané a měkoučké. Je velmi zdravé, zvlášť pro lidi, kteří nemají dostatek vlákniny, pomáhá čistit střevo a klidnit trávicí trakt.)
  • xanthanová guma (tu používám hlavně do kosmetiky, ale lze tím krásně zachránit i domácí majonéza, nebo rozteklý cheesecake. Xanthanová guma je vyrobená z cukru a je certifikovaná jako zdraví neškodná, povolená k použití do BIO výrobků :))